Mnozí dinosauři byli býložraví, včetně největších z nich - sauropodů. Konzumace rostlin působila zvířatům mnohem víc problémů, než měla ta, jež se živila masem. Rostliny obsahují tuhé, nestravitelné materiály, jako je celulóza a lignin, které se musí nejdříve rozdrtit a teprve potom přijde na řadu trávení v žaludku. Býložraví dinosauři si poradili několika způsoby: sauropodi nežvýkali, ale utržené rostliny jednoduše spolkli. Ty prošly rovnou do žaludku a byly rozmělněny úmyslně spolykanými "žaludečními kameny" gastrolity nebo vykvasily prostřednictvím mikroorganismů, podobně jako se to děje v žaludku krávy. Hadrosauři neboli ptakopyskatí měli zvláštní zuby, které potravu rozdrtily a rozkousaly ještě před polknutím. Ceratopsidní dinosauři tuhé rostliny nejdříve zpracovali silnými "krájecími" zuby. Všichni ptakopyskatí dinosauři byli býložravci.
 
BRACHIOSAURUS
je africký dinosaur, který byl objeven díky vykopávkám W. Janensche a E. Henniga v Tendaguru v letech 1909 - 1910. Smontovaná kostra je vystavena v Přírodovědeckém muzeu v Berlíně. Brachiosaurus měl zadní část těla jakoby sraženou, čímž se lišil od brontosaurů a diplodoků. Přední končetiny byly netypicky delší než zadní. Hlava byla malá, na dlouhém krku, který nebyl natažen dopředu, ale stál kolmo ke hřbetu zvířete. Nosní otvory byly posunuty až na povrch hlavy a mezi nimi byla kostěná tyčinka, prohnutá obloukovitě vzhůru. Utváření nozder, krku a končetin vedlo paleontology k představě, že Brachiosaurus byl obyvatelem hlubokých jezer, žil převážně ve vodě, živil se vodními rostlinami a vzduch vdechoval při vynoření horní části hlavy. Nález příbuzného druhu Brachiosaurus altithorax ze Severní Ameriky (Colorado) ukazuje, že brachiosauři žili na souši a živili se větvemi cykasů a jehličnanů. Bizarní vzrůst jim umožňoval okusovat větve z vyšších stromů, kam už jiní býložravci nedosáhli, takže brachiosauři byli jakýmisi "žirafovitými dinosaury". Je zajímavé, že tento názor zastával již Janensch, ale ve své době neuspěl.
Tělesné rozměry: celková délka 23 m
výška i s krkem 12 m
Geologické stáří: mladší jura
150 miliónů let
Geografické rozšíření: východní Afrika
 
DIPLODUCUS
byl nejdelší ze sauropodních dinosaurů. Jeho tělo zakončoval extrémně dlouhý, bičovitě zakončený ocas, který byl jedinou obrannou zbraní diplodoka. Poměrně malá hlava byla posazena na esovitě prohnutém krku. Čelisti byly malé, s drobnými kolíkovitými zuby, které v přední části tlamy tvořily útvar podobný hrábím. Nesloužily ke žvýkání, ale jen ke shrabování a zachycování potravy. Mozek vůči ohromnému tělu byl malý a jeho funkci doplňovala rozšířená mícha v křížové oblasti. Toto druhé nervové centrum přebíralo zřejmě inervaci obrovských zadních nohou a ocasu. Končetiny byly sloupovité, přední kratší než zadní, se širokými tlapami jako u recentních slonů. Až donedávna se předpokládalo, že diplodoci žili ve vodě. Tomu by nasvědčovalo posunutí nozder až na vrchol hlavy. Ale končetiny nevykazují žádnou adaptaci na plavání, naopak, kdyby diplodok vstoupil do vody, určitě by se okamžitě zabořil do bahna. Je spíše pravděpodobné, že diplodoci žili na březích jezer a spásali příbřežní rostlinstvo i s organismy, které v něm žily (larvy hmyzu, drobní korýši, vodní plži apod.) Značné opotřebování zubů ukazuje, že diplodoci se nevyhýbali ani tvrdší vegetaci, rostoucí dále od břehů.
Tělesné rozměry: celková délka 25 - 27 m
Geologické stáří: mladší jura
150 miliónů let
Geografické rozšíření: Severní Amerika (Wyoming, Utah, Montana)
 
BRONTOSAURUS
se nomenklatoricky správně má jmenoval Apatosaurus, ale rodové jméno Brontosaurus se vžilo natolik, že ho používají nejen laici, ale i paleontologové. Je to bezesporu nejznámější a nejpopulárnější dinosaur. Lebku měl malou, s malými nosními otvory obrácenými dopředu. Přes své velké rozměry měli brontosauři malý mozek, a proto se u nich, stejně jako u diplodoků, vyvinulo druhé nervové ústředí v křížové oblasti. Krk byl dlouhý, prohnutý. Končetiny brontosaura byly sloupovité, přední o něco kratší než zadní. Drobné lopatkovité a kolíčkovité zuby ukazují, že brontosauři byli býložravci, kteří se živili vodním rostlinstvem. Dříve se předpokládalo, že žili většinou ve vodě jako recentní hroši. Současné názory v nich vidí živočichy, kteří se ve stádečkách pohybovali a žili spíše na souši než ve vodě. Nalezené stopy dokazují, že stádečka brontosaurů měla jokousi "rodinnou strukturu". Mláďata se pohybovala uprostřed stáda, kde byla více chráněna před nepřáteli, a vnější ochranu představovali dospělí a silní jedinci.
Tělesné rozměry: celková délka 15 m
výška v křížové oblasti 5 m
Geologické stáří: mladší jura
150 miliónů let
Geografické rozšíření: Severní Amerika (Wyoming)
 
PLATEOSAURUS
je dobře známý dinosaur ze skupiny Prosauropoda, která je časově omezena pouze na trias. Lebku měl vysokou, ze stran  zploštělou, zuby kolíkovité, stejnotvaré, což ukazuje na býložravce. Na rostlinnou potravu ukazují i kameny (tzv. gastralia) v břišní dutině. Plateosaurus je polykal. Pomáhaly mu drtit tvrdé rostlinné části. Pohyboval se pouze po silných zadních nohách. Přední nohy měly sotva poloviční délku zadních, "dlaň" byla otočena k tělu. Čtvrtý a pátý prst byly bez drápů a byly oponovatelné, tzn. že Plateosaurus je mohl otočit proti ostatním prstům (jako palec lidské ruky). Tato "ruka" umožňovala plateosaurovi uchopovat větvičky a listy stromů a keřů. Plateosauři jsou známi z hromadných nálezů koster u Trossingenu a u Halberstadtu. Kostry byly uloženy ve vrstvách červeného až fialového jílu, který je sedimentem vysýchajících jezer. Plateosauři byli první dinosauři, u kterých bylo dokázáno, že žili ve stádech a podnikali sezónní tahy (v době sucha z náhorních planin k mořskému pobřeží a v době dešťů zpět na planiny). Nezkušení mladí jedinci uvízli často v bahně vysýchajících jezer, ze kterého se již nedostali.
Tělesné rozměry: celková délka 6 m
výška 3 m
Geologické stáří: mladší trias
200 miliónů let
Geografické rozšíření: střední a západní Evropa