Když byl v roce 1784 nalezen v Bavorsku první ptakoještěr, lidé se domnívali, že se jedná o vodního živočicha. Název Pterodactylus, což znamená "křídelní prst", paleontologové přijali až o sto let později. Ptakoještěři čili pterosauři byli plazi, kteří žili ve stejné době jako dinosauři. Mají k dinosaurům příbuzenské vztahy, ale mezi dinosaury samotné je řadit nemůžeme. Zatímco dinosauři byli skupinou převládající na souši, ptakoještěři ovládali vzduch, a to jako vůbec první skupina obratlovců, mnohem dříve než se vyvinuli ptáci. Ptakoještěři létali pomocí křídel potažených kůží, která se rozprostírala mezi tělem a špičkou jejich nezvykle protaženého čtvrtého prstu. Měli velmi tenké, duté kosti, což snižovalo jejich hmotnost a umožňovalo let. Lebku měli naproti tomu poměrně velkou, neboť měli velmi vyvinutá mozková centra rovnováhy a zraku, což bylo důležité pro aktivní let. Předpokládáme, že dlouhá křídla jim, podobně jako například rorýsům, znemožňovala vzlétnout z rovného podkladu. Museli proto startovat z vývýšených míst, například ze skalních útesů. Ptakoještěry paleontologové obvykle dělí do dvou skupin, z nichž jednu - fylogeneticky starší - zastupuje rod Rhamphorhynchus, druhou - fylogeneticky odvozenější, rod Pterodactylus.
 
PTERANODON
patří mezi vrcholné formy vývoje ptakoještěrů. Jeho lebka vybíhala vpředu v mohutný špičatý a bezzubý "zobák", nazad byla protažená a tvořila nápadný dlouhý hřeben. Funkce tohoto hřebenu není jasná. Podle některých paleontologů měl funkci jakéhosi kormidla, podle jiných byl protiváhou dlouhé, zobákovité tlamy. Obličejová část lebky i mozkovna byly velmi malé. Krk byl krátký, silný, značně pohyblivý. Trup byl masívní, zkrácený a pokrytý srstí. Zadní končetiny byly velmi slabé a v žádném případě nemohly sloužit k pohybu po zemi. Pteranodon žil patrně převážně ve vzduchu. Protože hrudník (a tím i létací svaly) byl velmi malý, dokázal Pteranodon znamenitě využívat vzdušné proudy jako recentní albatros. To mu dovolovalo zalétat až 100 km daleko od pobřeží nad volné moře (podle nálezů z Kansasu). Hlavní jeho potravou byly ryby a snad i mořští korýši. Ke kladení vajec vyhledávali pteranodoni skaliska při mořském pobřeží a vytvářeli tak "pteranodonní ostrovy". Mláďata byla velmi malá a předpokládá se, že je rodiče krmili potravou z vaku.
Tělesné rozměry: celková délka asi 2 m
rozpětí křídel 8 m
Geologické stáří: mladší křída
80 miliónů let
Geografické rozšíření: Severní Amerika (Kansas, Oregon)
 
PTERODACTYLUS
patří k velmi dobře známým ptakoještěrům. Četné kompletní kostry byly nalezeny v litografických vápencích Bavorska (Solnhofen), jednotlivé kosti i kosterní celky pocházejí z různých nalezišť západní Evropy. Kostry ze Solnhofenu mají často zachovány i zbytky kůže, šlach a létacích blan. Kůže pterodaktylů byla vrásčitá, bez šupin, s největší pravděpodobností pokrytá srstí. Trup byl krátký, zadní končetiny relativně silné, ocas redukovaný. Křídla byla široká. Pterodactylus se ve vzduchu pohyboval snad třepetavým letem jako netopýři. Při odpočinku se stejně jako netopýři zavěšoval na větve stromů nebo na skalní výstupky. Předpokládá se, že mohl po větvích stromů i částečně lézt jako recentní kaloni. Nutno ovšem zdůraznit, že veškerá podobnost pterodaktylů s netopýry je pouze vnější shoda (konvergence) bez vývojových souvislostí. Je pravděpodobné, že pterodaktylové žili ve velkých hejnech na pobřežích jezer a moří a živili se hmyzem a drobnými rybami, které lovili při nízkém letu nad hladinou. Zda byli živočichy denními nebo nočními, nelze zatím s určitostí říci.
Tělesné rozměry: délka těla 10 - 15 cm
Geologické stáří: mladší jura
150 miliónů let
Geografické rozšíření: západní Evropa
 
SORDES
je ptakoještěr, který byl nalezen v jurských sedimentech jezera Karatau v Kazachstánu. Na zkamenělinách je zachována nejen kostra zvířete, ale i otisky měkkých částí těla (létací blána a krk), zvláště pak jemná krátká srst, pokrývající zřejmě celé tělo. Podle zachované srsti dostal druh jméno (pilosus = chlupatý). Relativně dlouhý ocas byl zakončen oválným, na konci zašpičatělým kožnatým záhybem, který při letu snad sloužil jako kormidlo. Sordes žil na pobřeží jezera a živil se rybami, které lovil při letu nízko nad hladinou. Není vyloučeno, že na spodní čelisti zobáku měl vyvinut kožovitý vak jako pelikáni.
Tělesné rozměry: délka těla 40 cm
rozpětí křídel 76 cm
Geologické stáří: mladší jura
150 miliónů let
Geografické rozšíření: Kazachstán
 
DIMORPHODON
je nejstarší známý ptakoještěr. Jeho lebka je nápadně veliká, až děsivého vzhledu. Její hmotnost zmenšovaly veliké dutiny, oddělené od sebe tenkými kostěnými příčkami. Stavbou připomíná mostní konstrukci a stala se podkladem výroku anglického paleontologa R. Owena, že "žádný obratlovec nemá ekonomičtější konstrukci ani lepší spojení lehkosti a pevnosti". Jinak ovšem tělesná stavba dimorfodona vykazuje mnoho primitivních znaků. Mozkovna je malá, mozek byl primitivní málo vyvinutý. Čelisti jsou ozubené, v přední části tlamy jsou velké kolíkovité zuby, v zadní části tlamy jsou zuby drobné. Tato "dvojtvárnost" dala živočichovi jméno (Dimorphodon). Krk byl silný a pohyblivý, na spodní straně snad s membranózním vakem. Způsob letu dimorfodona není znám, rozhodně však jeho schopnost letu byla menší než u geologicky mladších ptakoještěrů. Snad byl ještě schopen i pohybu na pevné zemi. Pravděpodobně obýval pobřeží s velmi proměnllivým potravním režimem.
Tělesné rozměry: celková délka 1,25 m
rozpětí křídel 1,6 m
Geologické stáří: starší jura
180 - 170 miliónů let
Geografické rozšíření: západní Evropa (Anglie)
 
RHAMPHORHYNCHUS
První obratlovci, kteří ovládli vzduch, byli ptakoještěři. Vyvinuli se z jamkozubých předků někdy koncem triasu, ale jejich rozvoj vyvrcholil v juře. Koncem křídy vymřeli. Typickým představitelem byl Rhamphorhynchus. Měl dlouhou lebku, mírně protažený krk, krátký trup a dlouhý, silný ocas, zakončený rozšířeným kosočtverečným kožním lalokem. Přední končetiny byly upraveny k létání. Čtvrtý prst byl silně protažen a byl oporou pro létací blánu, která byla přirostlá k tělu. Zadní končetiny byly zakrnělé. Kosti ptakoještěra byly duté a místo morku naplněné vzduchem podobně jako u ptáků. Tělo bylo pokryté řídkou srstí. Rhamphorhynchus byl asi 50 cm dlouhý a v rozpětí křídel dosahoval až 180 cm. Živil se pravděpodobně rybami. Jeho kosti byly nalezeny v Evropě a ve východní Africe.