Dinosauři kladli stejně jako plazi a ptáci vejce s tvrdou skořápkou. Paleolontologové nalezli jejich zkamenělá vejce, z nichž některá měla uvnitř zbytky malých kostřiček. Nalezla se i hnízda - a opodál ležely pozůstatky některého z dinosauřích rodičů. Vejce se zkamenělým zárodkem dokazují, že mládě dinosaura instinktivně zůstávalo stejně jako malé ptáče v hnízdě bez ohledu na to, co se stalo s jeho matkou. Některá hnízda byla nalezena blízko sebe, což znamená, že dinosauři hnízdili v koloniích. Možná vás překvapí, že dinosauří vejce nebyla velká. Kdyby totiž byla úměrná velikosti dospělých dinosaurů, musely by být skořápky příliš tlusté a mládě by se nedostalo ven. Takové skořápky by rovněž nepropustily dostatek kyslíku k vyvíjejícím se zárodkům.
 
TVRDÁ SKOŘÁPKA
Podlouhlé vejce snesl Protoceratops, jeden ze skupiny dinosaurů zvaných rohatí. Bylo nalezeno roku 1920 v Mongolsku a stalo se jedním z prvních důkazů, že dinosaurus snášel vejce, která stejně jako dnešní ještěři kladl na zem. Obojživelníci, z nichž se dinosauři vyvinuli, snášeli vejce do vody a z nich se líhli pulci. Plazi kladli vejce s tuhou skořápkou do země. Skořápka je vlastně malá soukromá "nádrž" pro mláďata, v níž se zárodky bezpečně vyvíjejí. Způsob jakým dinosaurus vejce ukládal, byl pravděpodobně příčinou, proč tito tvorové žili tak dlouho.
 
Mládě Maiasaura, které vylézá ze svého vejce.
 
HNÍZDO
Vejce v písečném hnízdě pocházení od Protoceratopse. Několik samic nakladlo vejce kruhovitě do společného hnízda - to obsáhlo až třicet vajec. Samice je potom zahrabaly hlínou nebo pískem, který je chránil až do vylíhnutí mláďat. Zkameněliny mláďat a dospívajících i dospělých protoceratopsů byly nalezeny na jednom místě, což svědčí o tom, že snad žili v rodinných skupinách. Některá dinosauří hnízda, jako je toto, jež patřilo ptakopyskatému dinosaurovi, měla zvýšené okraje, aby matky mohly sedět na vejcích podobně jako slepice na snůšce.